Šestá stříbrná medaile České mincovny ze slovenského cyklu, který zve k rozjímání o událostech, jimiž bylo poznamenáno neposkvrněné srdce Panny Marie Sedmibolestné, připomíná Ježíšovo snímání z kříže.

Když Ježíš vydechl naposledy, Mariina mysl se pokoušela vyrovnat se skutečností. Nechápala krutost, s jakou byl zabit její syn, a přemýšlela o tom, co se stane s jeho zmučeným tělem. Římský setník Longin přistoupil ke kříži a Ježíše probodl kopím, aby se ujistil, že je skutečně po smrti. V tu chvíli se půda pod jeho nohama začala chvět. Stejně jako ostří, které rozpůlilo Ježíšovo srdce, rozervalo nenadálé zemětřesení skály. Chrámová opona se roztrhla, hroby se otevíraly a Římané pochopili, že spáchali bohovraždu. „On byl opravdu Boží Syn,“ prohlásil zděšený setník. Ohromená Marie se horečnatě snažila vybavit si vše, co kdy její syn řekl o svém pozemském poslání. Cítila, že nepochopitelný Boží plán neskončil – že se musí stát ještě něco. Josef z Arimatie, který byl Ježíšovým učedníkem, požádal Piláta Pontského, aby směl svého Spasitele sejmout z kříže, a prefekt souhlasil. Vojáci vytáhli hřeby a tělo bez ceremonií položili na zem, kde ho ponechali k vyzvednutí. Spěchali, protože se báli hněvu shůry. Zdrcená matka se konečně mohla dotknout svého syna – jeho zraněných rukou a nohou, jeho krvácejícího boku. Ježíš ležel mrtvý v klíně, ze kterého se narodil, a Marie prožívala největší bolest svého života…

Na averzní straně pamětní medaile, která je dílem medailéra Davida Kružliaka, je zvěčněna scéna snímání z kříže. Ježíšovo mrtvé tělo spočívá v Mariině klíně. Reverzní straně, která je společná celému cyklu, pak vévodí bysta Panny Marie. Jejích sedm bolestí je vyjádřeno prostřednictvím srdce probodnutého sedmi meči.

Nedílnou součástí medaile je brožura, která slovem a obrazem připomíná kapitolu z života Panny Marie Sedmibolestné.