Novoražba karlovského dukátu z roku 1979 navazuje na předchozí karlovské repliky z dílny České mincovny.

Když roku 1378 naposledy vydechl Karel IV., nechal za sebou velké dílo. Svému lidu dal proslulou univerzitu, katedrálu, kamenný most, královská města, královské hrady či korunovační klenoty. V neposlední řadě zavedl také novou zlatou měnu – dukát, který se pak v srdci Evropy používal po celá staletí… Roku 1978, u příležitosti 600. výročí králova úmrtí, na památku vznikly takzvané karlovské dukáty. Pro Státní banku československou je v socialistickém Československu razila Státní mincovna v Kremnici, kde v jubilejním roce 1978 vznikly nejen 1-dukáty, ale také 2-dukáty, 5-dukáty a 10-dukáty. V ražbě 1-dukátu se poté pokračovalo ještě v letech 1979, 1980, 1981 a 1982. Zatímco emisní náklad prvního ročníku čítal 20 tisíc 1-dukátů, následující edice vycházely v polovičním počtu 10 tisíc kusů ročně. Hlavním důvodem vzniku těchto zlatých mincí byly příjmy z prodeje v tuzemsku i zahraničí. Kombinace nepružné cenové politiky, která nereagovala na výkyvy v ceně zlata, a následného pádu režimu však způsobila, že zájem nebyl takový, jaký se očekával. Roku 1997 byly zásoby karlovských dukátů, které nesly zastaralý znak Československé socialistické republiky, úředně zničeny, a i díky tomu dnes mince, které se dochovaly, patří k numismatickým lákadlům…

Reverzní strana novoražby předkládá tříčtvrteční portrét panovníka, štít s českým lvem, gotickou iniciálu K, jméno KAREL IV. a letopočty 1346–1378, kdy byl Lucemburk českým a římským králem a posléze i římským císařem. Averzní strana pak nese státní znak Československé socialistické republiky a letopočet 1979. Repliku dukátové mince podle původního návrhu medailéra Petra Formánka zpracovala medailérka Mária Filová.

Novoražba vychází v nákladu čítajícím pouhých 300 kusů a respektuje specifikace originálu. Aby nedošlo k záměně, liší se od něj drobným textem R–2026.