Dukáty svatého Václava hrají v historii českého mincovnictví mimořádnou roli. Česká mincovna k nim v roce 2025 přidala nový zlatý třídukát.

Psal se rok 1923 a ministr financí Alois Rašín s kolegy přemýšleli, jak oslaví 5. narozeniny Československa. Rozhodli se oživit historickou tradici ražby českých zlatých mincí, která sahala až do časů panovníků Jana Lucemburského a Karla IV., a tak se zrodily prvorepublikové Svatováclavské dukáty. Jejich autory se stali uznávaní umělci Jaroslav Benda a Otakar Španiel. Poutavý návrh mince s vyobrazením patrona českých zemí si Alois Rašín, na kterého byl spáchán atentát, nechal donést do nemocnice, ale ražby se již nedožil… Tehdejší Svatováclavské dukáty byly takzvanými obchodními mincemi, které sloužily jako uchovatel hodnoty, ale lidé si je rychle oblíbili především jako dárek k významným událostem – do kolébky, k promoci nebo třeba ke svatbě. Nezůstalo jen u dukátů, jejichž závazná specifikace činila 3,49 g zlata o ryzosti 986/1000 – razily se také jejich násobky v podobě dvoudukátů, pětidukátů a desetidukátů. V podobném duchu se nesou i nové dukátové ražby České mincovny.

Averzní strana zlatého třídukátu předkládá křížovou kompozici, které vévodí nápis 3DUKÁT doplněný datem zavraždění svatého Václava 28. 9. 935 AD (anno Domini – léta Páně). Na averzu se vyjímá ještě jablko a žezlo – odznaky českých panovníků. Na reverzní straně pak najdete portrét knížete v plné zbroji doplněný textem SV. VÁCLAV. Výtvarný návrh třídukátu je dílem akademického malíře Vladimíra Pavlici, který bohužel již není mezi námi, a tak své dílo nestihl dokončit. Osiřelých kresebných předloh se po celých deseti letech od jejich vzniku ujali medailéři ​Petr Patka, DiS., a Jiří Hanuš, DiS., kteří je převedli do reliéfní podoby.

Každou ražbu doprovází unikátní certifikát pokrytý vrstvou zlata.