Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý (* kolem roku 1233 – †26. srpna 1278, Suché Kruty), byl pátým českým králem z rodu Přemyslovců (korunován 1261), druhorozeným synem krále Václava I. a Kunhuty Štaufské. Podle pověsti, jak ji uvádí J. F. Beckovský v knize Poselkyně starých příběhův českých, se Přemysl narodil v Městci Králové. Přemysl Otakar II., vybudoval rozsáhlé panství, které se rozkládalo za Alpy až k Jaderskému moři. Za jeho vlády dosáhlo české království největšího rozmachu až do doby Karla IV. Díky svým diplomatickým schopnostem či sňatkové politice Přemysl Otakar II. získal kromě české koruny titul vévoda rakouský (od roku 1251), vévoda štýrský (od roku 1261) a vévoda korutanský a kraňský (od roku 1269). Tím dosáhl tak významného postavení, že se několikrát ucházel o římskoněmeckou korunu – ovšem právě jeho moc mu tuto výsadu nakonec neumožnila získat. Po jeho závratném vzestupu následoval strmý pád. Na averzní straně je portrét krále s opisem „Stodukát Přemysla Otakara II.“, který je zdoben perlovcem. Na reverzní straně najdeme Přemysla Otakara II. v rytířské zbroji v iluminaci jednoho ze středověkých rukopisů. Doplňuje jej detail ornamentu ze stejné iluminace, pod nímž se v grafické kompozici nacházejí iniciály Přemysla Otakara II. Limitovaná emise 200 kusů, číslovaná na hraně.