Sedm divů starověkého světa

Antický svět v oblasti Středozemního moře a Středního východu byl plný architektonických krás, ze kterých přecházely oči. Některé z nich oslňovaly natolik, že i po tisících let si s posvátným úžasem vyprávíme o sedmi divech světa. Legendárním starověkým památkám je věnován cyklus uncových zlatých mincí České mincovny, jehož první emise představuje pyramidy v Gíze.

Staří Egypťané věřili v posmrtný život a pro své faraony budovali velkolepé hrobky, které jim měly umožnit dotknout se nebes. Největší a nejpůsobivější z nich se stala Velká pyramida v Gíze, která byla dokončena dva a půl tisíce let před naším letopočtem pro krále Chufua. Gigantický jehlan byl postaven ze dvou milionů kamenných kvádrů, z nichž každý vážil přes dvě tuny. Pyramida se tyčila do výšky 147 metrů, což z ní až do středověku činilo nejvyšší stavbu světa, a každá strana její základny měřila 230 metrů. Tisíce kameníků, tesařů a obyčejných dělníků na ní pracovaly po tři dekády bez znalosti železa a složitějších technologií – to vše proto, aby uctili svého boha…

Reverzní strana mince, která je dílem medailérky Petry Brodské, DiS., předkládá Velkou pyramidu v její současné podobě, jež odhaluje jednotlivé kamenné stupně (stavba byla původně obložena bílým leštěným vápencem, který odrážel sluneční paprsky). V pozadí je patrná ještě jedna menší hrobka a v popředí se nachází detail stavebních kvádrů doplněný anglickým opisem THE GREAT PYRAMID OF GIZA. Averzní strana, která je společná celému cyklu, pak předkládá všech sedm divů světa – egyptské pyramidy, visuté zahrady Semiramidiny, Artemidin chrám v Efesu, Feidiovu sochu Dia v Olympii, mauzoleum v Halikarnassu, Rhodský kolos a maják na ostrově Faru. Protože mince České mincovny vycházejí v zahraniční licenci ostrova Niue, nesou na averzní straně ještě portrét a jméno královny Alžběty II., nominální hodnotu 50 DOLLARS (NZD) a rok emise 2021.

Náklad čítá pouhých 200 kusů uncových mincí.