První polovina pětiletého emisního plánu České národní banky a cyklu Hrady je za námi. Pátá zlatá mince s nominální hodnotou 5000 Kč vyražená v kvalitě standard náleží hradu Zvíkov.

Dominantním prvkem hradu je takzvaná Hlízová věž, řečená též Markomanka, která se od zbytku stavby výrazně odlišuje. Podle některých výkladů její tvar napovídá, že ji vybudovali staří Římané, kterým sloužila jako předsunuté vojenské stanoviště v dobách válek s germánskými kmeny. Věrohodnějším vysvětlením však je, že věž byla dílem německých stavitelů (masivnost stavby by totiž odpovídala stylu německé gotiky) a zbytek hradu byl postaven někým jiným. Další zvláštností věže jsou tajemné značky na kamenných kvádrech, ze kterých je postavena. Podle některých historiků jsou podpisem středověkých kameníků, kteří budovali hrad ve službách králů Přemysla Otakara I. a Václava I. Jiní badatelé v nich však vidí starogermánské runy, keltskou ogamskou abecedu, alchymistické symboly či dokonce mapu k pokladu v hradním podzemí. Tím pokladem by podle pověstí mohla být ztracená přemyslovská koruna, která sloužila českým králům předtím, než Karel IV. nechal zhotovit nové korunovační klenoty. Při stavbě Orlické přehrady bohužel došlo ke zvýšení hladiny vody ve Vltavě a zaplavené hradní sklepení nám už nejspíš navždy zůstane skryto…

Hlízová věž pochopitelně nemůže chybět ani na zlaté minci – spolu s Píseckou branou, věží Hláskou a kaplí svatého Václava ji najdete na reverzní straně. Averzní strana pak předkládá dokonalé ztvárnění dřevořezby hradního oltáře Oplakávání Krista, které medailérovi Lubošovi Charvátovi zajistilo první místo ve výtvarné soutěži České národní banky.

Všechny zlaté mince České republiky vznikají v jablonecké České mincovně. Kompletní sbírku deseti hradů si můžete uložit do elegantní dřevěné etue.