Zlaté mince České národní banky s nominální hodnotou 10 000 Kč jsou vždy věnovány těm nejvýznamnějším národním výročím. Ražba v kvalitě standard je v roce 2021 věnována 1100. výročí umučení svaté Ludmily.

Přestože je Ludmila první českou ženou, jejíž jméno bylo historicky doloženo, informace o jejím životě čerpáme především z legend. Coby dcera pšovského vladyky pojala za manžela přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten se na návštěvě u svého zetě – velkomoravského knížete Svatopluka – seznámil s věrozvěstem Metodějem a jeho víra ho uchvátila natolik, že se ihned nechal pokřtít. Spolu s Bořivojem přijala křest i kněžna Ludmila. Na to, že vyrostla v pohanském prostředí a byla zvyklá obětovat slovanským bohům, rychle zapomněla a zcela se oddala křesťanským zásadám. Ve snaze přiblížit se Kristu se stala matkou chudých, světlem slepých a pomocnicí vdov i sirotků. Při vší péči o potřebné však nezanedbávala rodinný krb a porodila šest dětí. Jedním ze synů Bořivoje a Ludmily byl kníže Vratislav – schopný panovník, který jako první expandoval za hranice české kotliny. Vratislav si za manželku vybral pohanskou Drahomíru, která sice přijala křesťanství, ale láskou k bližním příliš neoplývala. V lásce neměla ani svou tchyni Ludmilu, kterou po Vratislavově smrti nechala uškrtit. Chtěla totiž získat nerušenou vládu nad zemí i absolutní vliv na výchovu svých synů. Tito synové se jmenovali Václav a Boleslav a jejich legendární bratrovražedný svár, který z jednoho učinil světce a z druhého tvůrce silného českého státu, položil základy české státnosti. Václav, který měl svou babičku nadevše v úctě, začal po její smrti budovat její kult a zanedlouho byla prohlášena za svatou…

Vítězem výtvarné soutěže České národní banky se stal akademický sochař Zbyněk Fojtů. Odbornou porotu oslovil „dokonale ztvárněný výjev uškrcení kněžny Ludmily z Velislavovy bible na líci a velmi kvalitní portrét kněžny se závojem a knížecí korunkou na rubu“.

Všechny české mince se razí v jablonecké České mincovně.