Minisérii, která vychází u příležitosti 90. narozenin Jiřího Suchého, rozšiřuje druhá pamětní medaile z ryzího zlata. Ta připomíná nejen oslavence, ale také jeho divadelní partnerku Jitku Molavcovou.

Zlatá éra divadla Semafor skončila v roce 1969. Jiří Šlitr byl po smrti, ve společnosti propukla normalizace a Jiří Suchý vážně uvažoval o tom, že divadlo zavře. Naštěstí vytrval a rozhodl se nepřízni osudu vzdorovat. Když se pak u jedné ze semaforských „girls“, která v divadle působila jako šansoniérka, začala projevovat neobvyklá kombinace jemného osobního půvabu a nevšedního komického talentu, Jiří Suchý věděl, že našel novou spřízněnou duši. Jitka Molavcová od té doby proslula jako všestranná zpěvačka, jejíž dívčí soprán je jako stvořený pro francouzštinu, muzikantka, která bravurně ovládá celou řadu hudebních nástrojů, herečka, bavička a moderátorka. Její souznění s Jiřím Suchým trvá již padesát let. „Baví mě dotvářet, vymýšlet, improvizovat. Většinou už při zkouškách se text upravuje, různě mění, vznikají humorné situace. Bavíme se tím a vždycky se těšíme, jsme zvědaví, co na to diváci. Je to tvůrčí dobrodružství, které máme s Jiřím Suchým rádi,“ říká Jitka Molavcová.

Averzní straně medaile, která je dílem MgA. Martina Daška, vévodí portréty Jitky Molavcové a Jiřího Suchého. Nechybí jim typické propriety – saxofon a slamák. Košaté nápisy uvádějí jména umělců a názvy slavných semaforských děl. Leštěná plocha za portréty symbolizuje záři reflektorů. Reverzní strana, která je společná celé minisérii, předkládá logo Semaforu, klaviaturu a dvě pokrývky hlavy, které jsou neodmyslitelně spjaté s Jiřím Suchým a Jiřím Šlitrem – slamák a buřinku. Kompozici reverzu dotvářejí ještě podpisy tria Suchý-Šlitr-Molavcová.

Každá medaile je ručně číslována na hraně. Pro fanoušky, kteří si plánují pořídit kompletní třídílnou kolekci zlatých medailí, jsme připravili ještě dřevěnou sběratelskou krabičku.

Zakoupením zlaté medaile přispějete 500 Kč na divadlo Semafor.