V roce 2023 uplynulo 30 let od vzniku České republiky. Tento historický mezník naší státnosti připomíná zlatá mince České mincovny.

Pokud nebereme v potaz období druhé světové války, společný stát Čechů a Slováků existoval od 28. října 1918 do 31. prosince 1992. Za tu dobu se jeho název mnohokrát změnil. Měli jsme Československou republiku, Česko-Slovenskou republiku, Československou socialistickou republiku i Českou a Slovenskou Federativní Republiku. V roce 1918 byla hlavním motivem vzniku společného státu snaha získat převahu nad německým a maďarským obyvatelstvem, ale tento důvod na sklonku druhého tisíciletí pominul. Naopak rozdíly mezi Čechy a Slováky se stále více prohlubovaly. Po dlouhých 74 letech proto nadešel čas, aby se oba národy vydaly svými vlastními cestami. Rozchod to byl pokojný. Chaos, který prožili obyvatelé rozpadající se Jugoslávie a Sovětského svazu, se v srdci Evropy nekonal. „Sametový rozvod“, jak situaci nazvala západní média, je dodnes uváděn jako ukázkový příklad pozitivního rozdělení státu, které může v konečném důsledku vést ke zlepšení a utužení vztahů mezi národy. Obě republiky, Česko a Slovensko, k sobě mají stále blízko – a to nejen zeměpisně. Naše kultury, jazyky, myšlení i povahy jsou si natolik podobné, že navždy zůstaneme „bratia“…

Akademický sochař Zbyněk Fojtů věnoval reverzní stranu mince rozličným atributům české státnosti – velkému státnímu znaku, hranicím, prezidentské standartě a pražské katedrále svatého Víta. Kompozici reverzu dotvářejí ještě texty ČESKÁ REPUBLIKA, 1. 1. 1993, PRAHA. Averzní straně pak vévodí brněnská katedrála svatého Petra a Pavla, kterou doprovází opis BRNO. Protože licenci k vydávání pamětních mincí České mincovny poskytuje tichomořský ostrov Niue, averz nese ještě jeho nezbytné atributy – státní znak, nominální hodnotu 250 DOLLARS (NZD) a rok vydání 2023.

Velkou událost připomíná velká mince – hmotnost zlaté ražby je odvozena od historických čtyřicetidukátů.