Šestnáctým statutárním městem, které se objevuje na medailích České mincovny vyražených z jedné poloviny kilogramu ryzího stříbra, jsou Teplice.

Kouzlo teplických pramenů, které mají blahodárné účinky na pohybový aparát, poznali na vlastní kůži dávní králové a císaři i současní sportovci a kosmonauti. S trochou nadsázky lze říci, že dějiny místního lázeňství sahají 18 tisíc let do minulosti. Tehdy začal do hlubin země v široké kotlině mezi Českým středohořím a masivem Krušných hor pronikat déšť, který se proměnil v podzemní vodu. Ta pak po tisíce let vstřebávala teplotu a minerály, aby nakonec vytryskla zpět na povrch v podobě horkých pramenů. Není jisté, kdy přesně lidé objevili jejich léčivé vlastnosti, ale ve vřídlech byly nalezeny obětiny v podobě keltských a římských mincí z doby bronzové. Vznik samotných lázní se pak odvozuje od založení kláštera benediktinek královnou Juditou roku 1154. Součástí kláštera byl lazaret, kde sestry léčily neduhy všeho druhu právě s pomocí termálních pramenů. Od té doby se věhlas Teplic šířil do celého světa a město utěšeně rostlo. Pro jeho vybranou kulturu a barokní architekturu se mu začalo přezdívat Malá Paříž.

Averzní straně medaile, která je dílem medailérky Štěpánky Doležalové, vévodí Kolostůjova kašna. Tento symbol Teplic z roku 1862 připomíná pověst Václava Hájka z Libočan o nalezení léčivých pramenů. Kompozici averzu dotváří detailní letecký pohled na městské centrum. Reverzní strana medaile pak nese mapu České republiky s vyznačenými statutárními městy.

Celkem vznikne pouhých 48 kusů půlkilogramových medailí – každý exemplář je ručně číslovaný na hraně a uložený do luxusní dřevěné etue.