Sluneční soustava

Další planetou, která se objevuje na stříbrné minci České mincovny z cyklu Sluneční soustava, je Venuše.

Venuše se na své pouti vesmírem dostává nejblíže k Zemi a po Měsíci je nejzářivějším objektem na noční obloze. Planetu pojmenovanou po římské bohyni krásy a lásky proto známe také jako Večernici a Jitřenku. Ze všech planet panuje na jejím povrchu největší žár, a to 462 °C. Příčinou je hustá atmosféra, která je složená převážně z oxidu uhličitého s mraky kyseliny sírové a způsobuje skleníkový efekt. Tlak zde dosahuje devadesátinásobku pozemského a teplota je stejná po celý rok. Venušanský rok přitom trvá 224 pozemských dní a 17 hodin a je kratší než venušanský den, který trvá 243 pozemských dní a 4 hodiny.

Medailéři Asamat Baltaev, DiS., a Jiří Hanuš, DiS., věnovali reverzní stranu mince kolorovanému vyobrazení Venuše. V raženém reliéfu je pak patrné Slunce obklopené oběžnými dráhami planet sluneční soustavy. Kompozici uzavírá latinský nápis VENUS. Jako předloha pro kolorování nebyly použity fotografie nebo počítačová grafika – autoři mincí vytvořili originální akvarelové malby. Mincovní plocha ražeb se vyznačuje speciální úpravou – kombinací proofování, pískování a lejzrování razidel bylo docíleno nového efektu, který jsme nazvali „měsíční prach“. Averzní strana mince je věnována vyobrazení celé sluneční soustavy a předkládá astronomické symboly jednotlivých planet. Ve středu soustavy najdete portrét Alžběty II., který je spolu se jménem královny, letopočtem emise 2020 a nominální hodnotou 1 DOLLAR (NZD) nezbytným atributem emitenta mince. Tím je tichomořský ostrov Niue, který České mincovně poskytuje zahraniční licenci k ražbě vlastních pamětních mincí.

Minci s Venuší si můžete uložit do sběratelského alba, které je plné zajímavostí o vesmíru i jeho dobyvatelích.