Bratislavský hrad je národní kulturní památkou a není divu – jeho dějiny jsou totiž dějinami celého Slovenska. Stal se proto námětem jedné z prvních stříbrných mincí České mincovny vyražených pro Slovensko.

Ještě předtím, než přišli Slované, byl skalnatý výběžek nad Dunajem domovem Keltů a Římanů. Hrad, který na něm vyrostl, pak hrál roli v historii Velké Moravy, Uherska, Československa i moderního Slovenska… První zmínka o Bratislavském hradu, který byl důležitou pohraniční pevností Uherska i náboženským centrem, pochází z roku 907. Svou stopu v něm postupně otiskli Zikmund Lucemburský, který pevnost proměnil v reprezentativní gotický palác, či Ferdinand I. Habsburský, kterému hrad vděčí za charakteristickou podobu se čtyřmi nárožními věžemi. Nejslavnější období Bratislavského hradu však nastalo v 16. století, kdy se Bratislava stala korunovačním městem Uherska. Po dvě stě let byla sídlem panovníka, místem zasedání Uherského sněmu a domovem korunovačních klenotů. Na hradě ráda přebývala Marie Terezie, která zde vychovávala svých šestnáct dětí. Když však Josef II. přesunul uherské zemské úřady do Budína, hrad přišel o svůj lesk – nejprve sloužil generálnímu semináři, který vychovával katolické kněží, poté armádě, a nakonec roku 1811 vyhořel. Těžko uvěřit, že až do roku 1954 byl pouhou troskou, a dokonce se uvažovalo o jeho zbourání. Naštěstí se tak nestalo, Bratislavský hrad byl velkolepě zrekonstruován a mohou se z něj těšit další generace hrdých Slováků…

Reverzní strana pamětní mince, kterou zpracovala mladá medailérka Veronika Adamcová, předkládá pohled na Bratislavský hrad směrem od Dunaje. Kompozici reverzu dotváří slovensko-anglický opis BRATISLAVSKÝ HRAD – BRATISLAVA CASTLE. Protože mince České mincovny vycházejí v licenci zahraničního emitenta, kterým je ostrov Niue, averzní strana nese jeho nezbytné atributy – nominální hodnotu 1 DOLLAR (NZD), jméno a portrét královny Alžběty II. a rok emise 2019.

Součástí mince je speciální balení plné fotografií bratislavské dominanty.