Stříbrná mince České národní banky s nominální hodnotou 200 Kč, která byla vyražena v kvalitě standard, vychází u příležitosti 350. výročí úmrtí malíře Karla Škréty.

Dospívání Karla Škréty bylo šťastné. Pocházel z pražské patricijské rodiny, a přestože v pouhých třech letech přišel o otce, dostalo se mu skvělé humanistické výchovy. Díky strýci, který byl kutnohorským mincmistrem, se naučil několika jazykům a vynikl v malířství. Pak ale přišla rána. Po porážce protestantských českých stavů v bitvě na Bílé hoře se Škrétova evangelická rodina stala obětí rozsáhlých perzekucí a osmnáctiletý malíř musel odejít do exilu. Tragédii však záhy proměnil v příležitost. Dostal se do německých zemí, Švýcarska a nakonec do Itálie, kde propadl rodícímu se baroknímu stylu. Poté, co ze svého desetiletého pobytu v cizině vytěžil umělecké maximum, se vrátil do vlasti. Coby cílevědomý pragmatik neváhal sklopit hlavu a podřídit se – konvertoval ke katolické víře, v rekordně krátkém čase uspěl v restitučních sporech a dostal se k rozsáhlému rodovému majetku. Stal se nejen zámožným, ale také váženým mužem. Do srdce Evropy totiž přinesl nový sloh, zdobný a mohutný, který podtrhoval postavení Habsburků a katolické církve – nových pánů české země. Vyzdobil jejich paláce, kláštery a kostely. Pod jeho rukama vznikaly precizní portréty dobových elit, mytologické a alegorické kompozice, zátiší z měšťanských domácností a emotivní oltářní malby. Ve své malířské dílně, která patřila k největším v Praze, zaměstnával celou řadu učedníků a tovaryšů. Držel krok s progresivním italským uměním, a přitom zůstával bytostně osobním. Po zásluze je dnes veleben jako zakladatel českého baroka…

Jako předloha pamětní mince posloužil výtvarný návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů. Odborná komise České národní banky ocenila především „kvalitní portrét Karla Škréty a detailní ztvárnění obrazu Svatá rodina s motivem tří světic sv. Barbory, sv. Kateřiny a sv. Doroty.“

Výhradním výrobcem českých mincí – pamětních i oběžných – je jablonecká Česká mincovna.