Československá odnož mezinárodního Červeného kříže vznikla 6. února 1919. O rovných 100 let později vydává Česká národní banka stříbrnou pamětní minci s nominální hodnotou 200 Kč vyraženou ve špičkové kvalitě proof.

Přesvědčení navzdory nesymbolizuje kříž ve znaku dobročinného hnutí křesťanskou ideologii. Odkazuje na národnost zakladatele Henriho Dunanta. Roku 1859 se švýcarský podnikatel stal svědkem bitvy u italského městečka Solferina a nedostatečná lékařská péče poskytovaná trpícím vojákům na něj zapůsobila natolik, že změnila život jemu i milionům lidí po celé planetě. K humánním idejím, které Červený kříž prosazoval, se hlásili i obyvatelé českých zemí, kterým útrapy nebyly cizí. Již roku 1868 proto vznikl Vlastenecký pomocný spolek pro Království české, který se stal součástí rakousko-uherské společnosti Červeného kříže. Plné ruce práce měl zejména za první světové války. Poté, co konflikt skončil a dal vzniknout Československé republice, bylo načase, aby vznikl i Československý červený kříž. Prezident Masaryk dal souhlas s jeho založením a poskytnutím veškeré podpory pověřil svou dceru. „Udělejme každý den něco dobrého, zapomeňme na chvíli na sebe, abychom tím, že myslíme na druhého, nalezli svou vlastní osobnost,“ nechala se slyšet PhDr. Alice Masaryková, která po dvě dekády působila jako první předsedkyně ČSČK.

První cenu ve výtvarné soutěži České národní banky získal návrh Asamata Baltaeva, DiS., a to „za kompozičně nápadité ztvárnění kříže a soulad obou stran“. Na averzní straně je vyobrazen kříž, v jehož středu jsou zakomponována stylizovaná heraldická zvířata. Kompozice reverzní strany odpovídá averzu – plocha kříže je vyplněna sedmi základními, mezinárodně platnými principy Červeného kříže, kterými jsou HUMANITA, NESTRANNOST, NEUTRALITA, NEZÁVISLOST, DOBROVOLNOST, JEDNOTA a SVĚTOVOST. Uprostřed reverzu je kříž překryt emblémem Československého červeného kříže.

Výhradním výrobcem českých mincí je Česká mincovna v Jablonci nad Nisou.