Česká mincovna se rozhodla v rámci mimořádné minisérie Památky Brna zvěčnit v ryzím stříbře pravý poklad českého stavitelství, majestátní hrad Špilberk. Další emise v sérii připomene i druhý unikát moravské metropole – Petrov.

Stříbrná medaile Špilberk získala svou půvabnou podobu díky preciznímu zpracování návrhu, jehož se ujal Mgr.A Jan Hásek. Jeho rukopis nesou také další proslulé emise České mincovny, například výjimečně úspěšná série Hrady a zámky. Averz je zdoben pohledem na velkolepou stavbu hradu a jeho názvem ve dvou jazycích. Současně předkládá jména, s nimiž je historie Špilberku neodmyslitelně spjata. Reverz je pak přehlídkou nejvýznačnějších brněnských staveb.

Hrad vznikl v centru Brna z popudu českého krále Přemysla Otakara II., pobývala v něm později také Blanka z Valois. Jako rezidence začal být Špilberk využíván až od poloviny 14. století Janem Jindřichem (bratrem Karla IV.) a jeho synem Joštem. Po Joštově smrti, za krále Zikmunda a jeho zetě Albrechta Rakouského, plní hrad spíše vojenskou úlohu. Ta se projevila během husitských válek, ale zejména během bojů mezi českým králem Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. Jako zemský hejtman tehdy sídlil na Špilberku Jiřího syn Viktorin z Poděbrad.

Od poloviny 18. století se Špilberk stal nejmohutnější a nejvýznamnější barokní tvrzí na Moravě. Josef II. roku 1783 změnil pevnostní vězení na Špilberku v civilní žalář pro nejtěžší zločince, k čemuž sloužily především známé podzemní kasematy. Roku 1855 pak císař František Josef I. věznici zrušil a změnil ji na dalších sto let v kasárna. V době obou světových válek se ovšem Špilberk jako vězení znovu uplatnil, během té druhé byl postupně nacisty přetvořen na vojenskou budovu reflektující velkoněmecké ideje. Od roku 1959 slouží monument jako reprezentativní sídlo Muzea města Brna.

Pamětní medaile z ryzího stříbra je opatřena moderní modrou koženou etují a vychází v nákladu 2000 ks.