Dějiny válečnictví

Autorský cyklus stříbrných medailí Dějiny válečnictví ak. mal. Karla Zemana představuje Albrechta z Valdštejna – jednoho z nejmocnějších mužů své doby a vynikajícího vojevůdce – ve stěžejní bitvě třicetileté války u Lützenu.

Na rozlehlých pláních poblíž německého města proti sobě 16. listopadu 1632 stanuli katolíci v čele s českým šlechticem Albrechtem z Valdštejna a protestanti vedení švédským králem Gustavem II. Adolfem. Oba byli rovnocennými mistry válečného řemesla a srovnatelná byla i jejich vojska, což předznamenalo výsledek krvavého střetu. Na bojišti toho dne zůstalo devět tisíc padlých mužů. Katolická liga ztratila jednoho z nejslavnějších císařských důstojníků polního maršála Pappenheima, ještě větší ztrátu však utrpěli Švédové – padl sám jejich král, který v bitvě velel z první linie. Valdštejn, který osobně vedl protiútoky proti rychle postupujícímu nepříteli, byl raněn a nakonec musel ustoupit. Přestože Švédové opanovali bojiště, šlo o tragickou ukázku Pyrrhova vítězství. Valdštejn za své činy u Lützenu obdržel císařskou pochvalu, ale i nad ním se tou dobou začínala stahovat mračna.

A jaká je bitva v podání akademického malíře Karla Zemana? Averzní strana medaile je věnována průběhu krvavé řeže – vyobrazuje střet jízdy, mušketýrů a pikenýrů. Výjevu pak vévodí portrét Albrechta z Valdštejna v kruhovém poli obklopeném chladnými a palnými zbraněmi. Reverzní strana ražby symbolizuje výsledek bitvy – smrt švédského krále, který byl sražen z hřbetu koně, i bezpočtu mužů obou znesvářených stran v podobě propletených kostlivců. Text na reverzu uvádí LÜTZEN 1632, GUSTAVUS ADOLPHUS MORTUUS EST – čili „Gustav Adolf je mrtev“.

Součástí každé medaile je výpravný certifikát pravosti, který vám přiblíží průběh bitvy i její hlavní aktéry a obsahuje také slovo autora ražby.