Bavorský tolar vyražený v roce 2025 z jedné trojské unce ryzího stříbra připomíná dávnou slávu Bavorského království a jeho nejznámější ikonu – zámek Neuschwanstein.

V srdci bavorských Alp se tyčí skalnatý útes, který s výškou 965 metrů nad mořem nabízí dechberoucí pohled na okolní hory, jezera a borovicové lesy. Není divu, že si zde král Ludvík II. Bavorský nechal vybudovat soukromé útočiště. Neuschwanstein na první pohled působí dojmem středověkého hradu německého rytíře, ale ve skutečnosti jde o zámek z 19. století. Ludvík totiž rád žil ve světě snů. Byl velkým mecenášem umění, ale také výstředním podivínem, který byl nazýván pohádkovým králem. O vládnutí se příliš nezajímal, avšak státní pokladnu využíval s oblibou. Fantastické sumy utrácel nejen za budování zámků, ale také za opery Richarda Wagnera, kterého bezmezně obdivoval a kterému Neuschwanstein zasvětil. Bavorské ministerské radě však nakonec došla trpělivost – rozhazovačný král byl zatčen, prohlášen za nesvéprávného a vzápětí za podezřelých okolností zemřel. Dokončení Neuschwansteinu se již nedožil… Pouhých šest týdnů po králově skonu byl zámek otevřen platící veřejnosti a rychle se zařadil mezi nejznámější turistické cíle v Německu. Přestože architektonicky jde o nesourodé spojení stylů – od románského přes gotický až po byzantský –, vizuální kouzlo stavby je nepopiratelné. Nemenším lákadlem pro návštěvníky je příběh krále, který byl považován za šíleného…

Zatímco averzní strana tolaru předkládá zámek Neuschwanstein v celé jeho kráse, reverz patří velkému státnímu znaku Bavorska. Ražba je dílem bavorské státní mincovny Bayerisches Hauptmünzamt.

Díky minimální přirážce k tržní ceně stříbra představuje Bavorský tolar atraktivní alternativu k investičním mincím. Emisní náklad je neomezený.