Stříbrná medaile České mincovny o hmotnosti deseti trojských uncí připomíná vydání přelomového dokumentu Josefa II. – takzvaného tolerančního patentu.

Když roku 1620 v bitvě na Bílé hoře zvítězili katoličtí Habsburkové, dvěma staletím náboženské rozmanitosti, kterou v českých zemích odstartovalo husitské hnutí, byl rázem konec. Násilná rekatolizace, která následovala, vstoupila do dějin jako doba temna. Změna k lepšímu přišla až s takzvaným tolerančním patentem, který roku 1781 vydal Josef II. – syn Marie Terezie a stoupenec myšlenek osvícenství. To, že císař umožnil lidem, aby se otevřeně hlásili k luteránství, kalvinismu a řecko-pravoslavnému vyznání, mělo zejména hospodářské a politické důvody. Jeho cílem bylo zabránit emigraci bohatých, vzdělaných a schopných protestantů, která oslabovala habsburskou ekonomiku. Chtěl také přilákat průmyslové odborníky, dělníky, mistry a inženýry z vyspělých protestantských zemí – zejména sousedního Pruska, které nebezpečně nabývalo na síle. Přestože dominantní postavení ve společnosti i nadále patřilo katolíkům, toleranční patent byl prvním krůčkem na cestě k nastolení náboženské svobody…

Averzní strana pamětní medaile, která je dílem akademického sochaře Jana Lukáše, nese portrét císaře Josefa II. z profilu s charakteristickým účesem. Reverzní strana pak předkládá titulní stranu tolerančního patentu doplněnou datem jeho vydání 13. 10. 1781.

Emisní náklad čítá pouhých 99 kusů stříbrných medailí.