Bitva u Waterloo patří k nejslavnějším vojenským střetnutím všech dob. Událost, která se stala synonymem osudovosti, připomíná stříbrná pamětní medaile České mincovny.

Psal se rok 1815 a svět se snažil vzpamatovat z dvanácti let napoleonských válek. Jejich konec byl však pouze zdánlivý – nepokořený Napoleon Bonaparte totiž uprchl z vyhnanství na Elbě, shromáždil své věrné, za bouřlivého jásotu nakráčel do Paříže a bez jediného výstřelu se opět ujal vlády nad Francií. Znovuzrozený císař se snažil s evropskými státy dohodnout na míru, ale jejich nepřátelský postoj byl jasný. Prioritou se tak pro něj stala armáda, která by ho udržela na trůnu. Měl dvě možnosti, jak s ní naložit. Mohl čekat na nepřátelskou invazi, nebo zaútočit jako první. Rozhodl se využít momentu překvapení a vytáhnout na Brusel – vstříc britské armádě, které velel Arthur Wellesley, muž známější jako vévoda Wellington. Tažení se pro francouzskou Armée du Nord vyvíjelo slibně. Wellington několikrát ustoupil a nakonec se rozhodl zaujmout postavení u belgického městečka Waterloo. Místní krajina totiž dokonale vyhovovala jeho osvědčené taktice. Pilný student vojenství uměl díky bohatým zkušenostem z Indie, Portugalska či Španělska vybírat příznivý terén, vytvářet silné obranné pozice a trpělivě čekat na nepřátelský útok. Dne 18. června tyto své schopnosti bezezbytku zúročil. Napoleon čelními útoky do svahu vyčerpal francouzské síly, podcenil britskou houževnatost i včasný pruský zásah. Ve správnou chvíli vedený britský protiútok pak navždy zhatil světovládné plány francouzského císaře a vítěznými vavříny ověnčil Wellingtona, který proslul jako „přemožitel přemožitele světa“…

Averzní straně medaile, která je dílem medailéra Adama Lišky, DiS., dominuje idealizované vyobrazení Napoleona Bonaparta. Vojevůdce sedící na hřbetu věrného koně Marenga vyráží do útoku proti nepřátelům. Kompozici averzu doplňuje dramaticky pojatý nápis BITVA U WATERLOO. Na reverzní straně je pak vedle bitevního plánu zvěčněna zkáza, kterou osudová bitva způsobila. „Smutný pohled na bojiště poseté těly padlých vojáků má působit pochmurně. Války nemají vítěze – ztráty na životech jsou totiž na obou stranách. V dáli můžeme vidět přeživší muže Sedmé koalice, která zvítězila, a dřevěné vozy, které odvážejí mrtvoly pryč z bojiště,“ vysvětluje autor medaile.

Velkou událost připomíná velká medaile – hmotnost stříbrné ražby čítá deset trojských uncí.