Patnáctým statutárním městem, které se objevuje na medailích České mincovny vyražených z jednoho kilogramu ryzího stříbra, je centrum kraje Vysočina – Jihlava.

Jihlava má ke stříbru velmi blízko. Původně slovanská tržní ves se totiž krátce po objevu bohatých stříbrných žil v polovině 13. století stala vzkvétajícím kosmopolitním městem, které tehdy předčila snad jenom Praha. Do města přicházeli důlní odborníci, řemeslníci a obchodníci z nejvýznamnějších evropských hornických středisek. Movití podnikatelé si mohli dovolit budovat nákladné a honosné kamenné domy s podloubím. Ve městě se také razily mince. Takové bohatství bylo třeba střežit – město samotné bylo chráněno mohutným opevněním, ale proslulo také svým vlastním soupisem právních norem. Poučení v jihlavském horním právu později hledala i Kutná Hora a stalo se podkladem pro proslulý zákoník krále Václava II. „Ius Regale Montanorum“.

Součástí jihlavského opevnění byla pětice bran. Do dnešních dní se dochovala jediná – Brána Matky Boží, kterou medailérka Petra Brodská, DiS., umístila na averzní stranu medaile. Kompozici averzu dotváří ještě letecký pohled na městské centrum. Reverzní strana medaile pak nese mapu České republiky s vyznačenými statutárními městy.

Úctyhodná není jenom hmotnost kilogramové ražby, ale také její emisní náklad – vznikne pouhých 24 číslovaných kusů uložených do luxusní dřevěné etue.