Královské dvojice

Sedmý historický pár, kterému vzdává hold sada dvou zlatých dukátů České mincovny z cyklu Královské dvojice, tvoří Bořivoj I. a svatá Ludmila.

Přestože je Ludmila první českou ženou, jejíž jméno bylo historicky doloženo, informace o jejím životě čerpáme především z legend. Coby dcera pšovského vladyky pojala za manžela přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten se na návštěvě u velkomoravského knížete Svatopluka seznámil s věrozvěstem Metodějem a záhy se nechal pokřtít. Proč se tak rozhodl? Legenda praví, že jako pohan musel na Svatoplukově dvoře sedět na zemi, což ho ponižovalo, a tak raději přijal novou víru. Pravděpodobně to však bylo z politických důvodů – chtěl se Svatoplukem jednat jako rovný s rovným, aby získal jeho přízeň i vojenskou podporu. Prozíravé rozhodnutí se mu rychle vyplatilo, neboť v Čechách musel čelit povstání stoupenců franské říše… Spolu s Bořivojem přijala křest i kněžna Ludmila. Na to, že vyrostla v pohanském prostředí a byla zvyklá obětovat slovanským bohům, rychle zapomněla a zcela se oddala křesťanským zásadám. Ve snaze přiblížit se Kristu se stala matkou chudých, světlem slepých a pomocnicí vdov i sirotků. Při vší péči o potřebné však nezanedbávala rodinný krb a porodila šest dětí. Jedním ze synů Bořivoje a Ludmily byl kníže Vratislav – schopný panovník, který jako první expandoval za hranice české kotliny. Vratislav si za manželku vybral pohanskou Drahomíru, která sice přijala křesťanství, ale láskou k bližním příliš neoplývala. V lásce neměla ani svou tchyni Ludmilu, kterou po Vratislavově smrti nechala uškrtit. Chtěla totiž získat nerušenou vládu nad zemí i absolutní vliv na výchovu svých synů. Tito synové se jmenovali Václav a Boleslav a jejich legendární bratrovražedný svár položil základy české státnosti…

„Dobová vyobrazení Bořivoje a Ludmily se nedochovala. Portréty na společné averzní straně jsou idealizované, ale úprava vlasů a draperie respektuje danou dobu. Dvojici tvořenou mužskou a ženskou hlavou propojuje kříž odkazující na okamžik křtu Bořivoje a Ludmily spojovaný s rokem 882. Vzhledem k nejistotě, která panuje ohledně základních životních dat knížete a kněžny, byly použity jenom letopočty úmrtí, které jsou pravděpodobnější,“ říká akademický sochař Michal Vitanovský. „Reverzní strana knížete připomíná, jak Bořivoj založil první kostel v Čechách. Podoba kostela na Levém Hradci se dlouho ztotožňovala s typem rotundy, jejíž půdorys je citovaný jako vedlejší motiv. Podle novějších názorů však rotundě předcházela ještě starší sakrální stavba, s největší pravděpodobností dřevěná. Při výběru motivu pro reverzní stranu kněžny se pak nabízela především její role babičky a učitelky. Není doloženo, že by Ludmila a její vnuk Václav byli gramotní, a motiv náboženského poučení je proto zastoupen jenom obecnými gesty. Svatořečení, ke kterému došlo po jejich smrti, vyjadřují naznačené svatozáře,“ dodává autor dukátů a znalec českých dějin.

Dukáty jsou uloženy do elegantní dřevěné krabičky s víčkem ozdobeným rytinou šachových figurek, které symbolizují vládnoucí pár. Uvnitř najdete také ilustrovaný certifikát pravosti s průvodním slovem autora.