Přemek I. Opavský (1365?1433) byl nejmladším synem Mikuláše II. a jeho třetí ženy Jitky Nemodlínské, vnukem Mikuláše I., nemanželského syna českého krále Přemysla II. Otakara a Anežky z Kuenringu, zvané Palceřík. Měl tři starší bratry – Jana I., Mikuláše III. a Václava II., sám se pravděpodobně narodil až po smrti svého 77letého otce. Do zletilosti nejmladších bratrů Václava a Přemka byl jejich poručníkem nejstarší Jan I. Od roku 1377, kdy byli uznáni plnoletými, společně vládli polovině Opavska; první čtvrtinu – krnovskou spolu s Ratibořskem – držel nejstarší Jan I., druhou – hlubčickou – Mikuláš III. Po smrti Václava II. v roce 1381 se Přemek stal suverénním pánem poloviny Opavska, ke které roku 1394 po smrti Mikuláše III. připojil i hlubčickou čtvrtinu. Přemek I. Opavský je významnou osobností dějin přelomu 14. a 15. století. Jako švagr moravského markraběte Jana Jindřicha, mladšího bratra císaře Karla IV., a strýc jeho tří synů Jošta, Prokopa a Jana Soběslava, patřil k nejvyšším elitám lucemburské doby. Byl proto přímým účastníkem nejen rodinných bojů mezi znesvářenými posledními Lucemburky, ale i následujícího náboženského konfliktu mezi katolíky a husity. Na averzní straně haléře je vyobrazen znak opavského vévodství ve tvaru půleného erbovního štítku, s textem MONETA DUCIS v opisu. Reverzní strana nese motiv helmy se dvěma rohy, křídlem v pozadí a opisem OPPAVIENSIS.