Tato slavná česká stříbrná mince byla zavedena mincovní reformou českého a polského krále Václava II. z rodu Přemyslovců roku 1300. Jejím předpokladem byl objev bohatých stříbrných ložisek v oblasti dnešní Kutné Hory. Mincovní reforma, která byla součástí nového horního zákoníku Ius regale montanorum a na níž se podíleli italští finanční odborníci Rinieri, Appardo a Cino, zrušila platby v neraženém stříbře, byla zavedena jeho povinná směna za raženou minci a zároveň došlo k ukončení oběhu dosavadních berných mincí – feniků a brakteátů. Výtvarným vzorem pražskému groši, který měl mít hmotnost 3,95 g, byl tzv. groš tourský ražený od roku 1266 ve městě Tours francouzským králem Ludvíkem IX. (1226–1270). Současně byly také zavedeny drobné mince zvané parvus, jejichž poměr k pražskému groši byl pevně stanoven (1/12). Obliba pražského groše raženého až do roku 1547 se odrážela v průběhu věků a přetrvala až do dnešních dob v názvech mincí a peněz samých po celé Evropě. Nejprve byly pražské groše napodobovány v okolních zemích – míšeňský, polský, uherský groš, posléze pro svou oblibu bylo jeho jméno či označení bém, čechi, český používáno obecně pro grošové ražby či měnu vůbec. Groše tak byly do zavedení eura drobnou mincí v Rakousku, stále jsou v Polsku a pojem groši [hroši] dodnes znamená obecný výraz pro peníze na Ukrajině.