Rudolf II. Habsburský byl nejstarší syn císaře a krále Maxmiliána II. a jeho sestřenice Marie. Sňatková politika Habsburků, která jim zprvu umožnila ovládnout Burgundsko, Španělsko, Portugalsko, Čechy a Uhry, se poté soustředila na udržení těchto zemí za pomoci vzájemných svazků příslušníků španělské a rakouské větve rodu. Neblahé důsledky těchto sňatků na sebe nedaly dlouho čekat a projevily se různými degenerativními projevy včetně závažných chorob. Rudolf II. je tak nejznámějším vládnoucím členem rodu, u kterého se tyto dispozice rozvinuly naplno. Rudolf II. byl vychováván ve Španělsku, nikdy se neoženil, měl však několik levobočků. Stále častěji se uzavíral před světem. Zajímal se především o vědy, umění a sběratelství. Jeho mladší ctižádostivý bratr Matyáš II. jej postupně připravil o vládu ve všech rodových državách. Zemřel 20. 1. 1612 ve svém sídle na Pražském hradě, kde je i pochován. Pražský mincmistr Lazar Ercker (1583–1594) musel neustále řešit nedostatek drahých kovů tím, že nakupoval pagament (již jednou zpracovaný kov). Sepsal knihu o rudách a umění jak je tavit a zkoušet. Po jeho smrti vedla pražskou mincovnu šest let jeho žena Zuzana Erckerová (1594–1600).