Václav II., jediný legitimní syn Přemysla II. Otakara a Kunhuty Uherské, otec Václava III. a Elišky, manželky Jana Lucemburského. V mládí byl po předčasné smrti otce vězněn Otou Braniborským. Po nastoupení samostatné vlády se projevil jako schopný vladař a diplomat. K české koruně připojil část Slezska, později se stal polským králem, pro svého jediného syna Václava III. získal uherskou korunu. Vytvořil tak ve střední Evropě největší státní útvar, který však neměl dlouhého trvání z důvodu zavraždění Václava III. v Olomouci již rok po smrti jeho otce. Po objevení bohatých stříbrných ložisek v oblasti dnešní Kutné Hory provedl mincovní reformu, která byla součástí nového horního zákoníku Ius regale montanorum, a na níž se podíleli italští finanční odborníci Rinieri, Appardo a Cino, a zavedl tak nejslavnější českou minci vůbec – pražský groš.