Rudolf II., římský císař, král český, uherský a chorvatský, byl nejstarší syn císaře a krále Maxmiliána II. a jeho sestřenice Marie Španělské. Sňatková politika Habsburků, která jim zprvu umožnila ovládnout Burgundsko, Španělsko, Portugalsko, Čechy a Uhry, se poté soustředila na udržení těchto zemí za pomoci vzájemných svazků příslušníků španělské a rakouské větve rodu. Neblahé důsledky těchto sňatků na sebe nedaly dlouho čekat a projevily se různými degenerativními projevy včetně závažných chorob. Rudolf II. je nejznámějším vládnoucím členem rodu, u kterého se tyto dispozice rozvinuly naplno. Byl vychováván ve Španělsku, nikdy se neoženil, měl však několik levobočků. Stále častěji se uzavíral před světem a zajímal se především o vědy, umění a sběratelství. Díky císařovu rozhodnutí sídlit na Pražském hradě se tak vůbec naposledy staly Čechy a Praha kulturním a politickým centrem střední Evropy. Jeho mladší ctižádostivý bratr Matyáš II. jej postupně připravil o vládu ve všech rodových državách. Rudolf II. zemřel 20. 1. 1612 ve svém sídle na Pražském hradě, kde je i pochován.