Na přelomu 19. a 20. století ovládl svět poslední z univerzálních stylů – secese. Umění, ale i běžný život tak byly během pár let prostoupeny půvabnými, vysoce dekorativními prvky. Secese se zapsala do povědomí i pod jinými názvy – například „art nouveau“, „art deco“ nebo také „le style Mucha“ – právě malíř Alfons Mucha, který vstoupil na výsluní originálními plakáty a svého času určoval módní trendy na celém světě, se zasloužil o to, že je secese i po více než sto letech stále živá. Nezaměnitelný secesní rukopis tak právem zdobí další z luxusních šperků od České mincovny ve tvaru vajíčka, v němž se skrývá ještě jedno úžasné překvapení – zlatá mince o váze jedné unce s motivem věhlasného klenotníka Gustava Fabergého, jenž slaví dvousté výročí narození a jehož dílna proslula podobnými skvosty.

Všechna vajíčka pocházejí z produkce zlatníka Alexandra Belova, který vdechl drobným klenotům život pomocí několika nádherných originálních motivů. Tyto šperky ze zlata a drahých kamenů slouží jako přepychová schránka pro mince věnované klenotnické ikoně, Gustavovi Fabergému. Jeho portrét, vytvořený vynikajícím medailérem Asamatem Baltaevem, zdobí rubovou stranu mince společně se jménem a životopisnými daty. Líc od stejného autora nese velmi vydařenou plastickou miniaturu klenotu v podobě vejce. Ta je doplněna podobiznou královny Alžběty II., nominálem 50 NZD a názvem emitenta Niue Island. Emise zlatých půluncových mincí v luxusním obalu jsou číslovány na hraně a jsou doplněny sametovými deskami s certifikátem pravosti na ručně vyráběném papíře a litografickým listem s portrétem Gustava Fabergého.

Originální tematické klenoty se zlatou uncovou mincí 50 NZD Gustav Fabergé jsou výjimečnou výzvou pro uváženou investici do umění. Odkaz trvalé hodnoty s noblesním motivem potěší každého milovníka výjimečné kvality a luxusu!

Životní osudy šperkaře a zlatníka Gustava Fabergého jsou spletité, jako je jméno celého rodu. Jeho původ sahá až do Francie, z níž musela rodina hlásící se k hugenotům uprchnout po zrušení nantského ediktu Ludvíkem XIV. roku 1685. Gustav se narodil před 200 lety v nynějším Estonsku Pierrovi Favrymu, později známému jako Pierre Fabrier, a do carské Rusi se přistěhoval z Německa. Gustav Fabergé začal používat tento tvar jména v Petrohradu, kde se stal mistrem klenotníkem a následně si otevřel první dílnu ve sklepě v ulici Bolšaja Morskaja. V roce 1842 si vzal dceru dánského umělce Carla Jungstedta, s níž zplodil pět dětí. Protože se mu v obchodě více než dařilo, mohl si dovolit odstěhovat se roku 1860 s většinou rodiny do Drážďan, kde si užíval zaslouženého odpočinku. Obchod v Rusku ponechal zcela v rukou finského společníka Hiskiase Pendina a nejstaršího syna Petra Carla Fabergého. Ten navázal na úspěch svého otce a světově proslul díky mistrně zpracovaným šperkařským unikátům v podobě velikonočních vajíček vyráběných na zakázku zejména pro cara a jeho blízké. Těchto věhlasných uměleckých děl se dochovalo z celkově asi 50 vzniklých jen 43 kusů.