Touha létat provází lidstvo již od nepaměti. Bezstarostně se vznášet a užívat si divů světa však nebylo člověku dáno do vínku – proto nezbývá než se dojímat nad lehkostí žití, jíž byly obdařeny nejpůvabnější okřídlené bytosti – motýli. Pro jejich mimořádnou krásu jim lidé odjakživa přisuzovali významná místa v rozličných mytologiích. Motýl je však také ztělesněním přeměny, kdy se přes nepříliš poutavá stadia larvy a kukly vyvine v okouzlující stvoření. České mincovně se podařilo tuto symboliku vyjádřit prostřednictvím skutečného klenotu ve tvaru vejce s motivem motýlů, v němž je uložen další vzácný poklad – zlatá uncová medaile věnovaná odkazu velkého mistra-šperkaře Gustava Fabergého. I on dokázal z beztvarých plátů zlata stvořit umělecká díla nebývalé hodnoty, která se záhy stala synonymem přepychu.

Všechna vajíčka pocházejí z produkce zlatníka Alexandra Belova, který vdechl drobným klenotům život pomocí několika nádherných originálních motivů. Tyto šperky ze zlata a drahých kamenů slouží jako přepychová schránka pro mince věnované klenotnické ikoně, Gustavovi Fabergému. Jeho portrét, vytvořený vynikajícím medailérem Asamatem Baltaevem, zdobí rubovou stranu mince společně se jménem a životopisnými daty. Líc od stejného autora nese velmi vydařenou plastickou miniaturu klenotu v podobě vejce. Ta je doplněna podobiznou královny Alžběty II., nominálem 50 NZD a názvem emitenta Niue Island. Emise zlatých půluncových mincí v luxusním obalu jsou číslovány na hraně a jsou doplněny sametovými deskami s certifikátem pravosti na ručně vyráběném papíře a litografickým listem s portrétem Gustava Fabergého.

Originální tematické klenoty se zlatou uncovou mincí 50 NZD Gustav Fabergé jsou výjimečnou výzvou pro uváženou investici do umění. Odkaz trvalé hodnoty s noblesním motivem potěší každého milovníka výjimečné kvality a luxusu!

Životní osudy šperkaře a zlatníka Gustava Fabergého jsou spletité, jako je jméno celého rodu. Jeho původ sahá až do Francie, z níž musela rodina hlásící se k hugenotům uprchnout po zrušení nantského ediktu Ludvíkem XIV. roku 1685. Gustav se narodil před 200 lety v nynějším Estonsku Pierrovi Favrymu, později známému jako Pierre Fabrier, a do carské Rusi se přistěhoval z Německa. Gustav Fabergé začal používat tento tvar jména v Petrohradu, kde se stal mistrem klenotníkem a následně si otevřel první dílnu ve sklepě v ulici Bolšaja Morskaja. V roce 1842 si vzal dceru dánského umělce Carla Jungstedta, s níž zplodil pět dětí. Protože se mu v obchodě více než dařilo, mohl si dovolit odstěhovat se roku 1860 s většinou rodiny do Drážďan, kde si užíval zaslouženého odpočinku. Obchod v Rusku ponechal zcela v rukou finského společníka Hiskiase Pendina a nejstaršího syna Petra Carla Fabergého. Ten navázal na úspěch svého otce a světově proslul díky mistrně zpracovaným šperkařským unikátům v podobě velikonočních vajíček vyráběných na zakázku zejména pro cara a jeho blízké. Těchto věhlasných uměleckých děl se dochovalo z celkově asi 50 vzniklých jen 43 kusů.