Plzeň je známá jako průmyslové a pivovarnické město. V rozsáhlých továrních halách bývalé Škodovky se vyrábějí dopravní prostředky a průmyslové stroje, na druhé straně krajské metropole se pak vaří známá piva Prazdroj a Gambrinus. Spodně kvašený světlý ležák se celosvětově označuje jako Pilsner nebo Pils podle názvu města v němčině (Pilsen). Plzeň je zároveň významným centrem kultury a vzdělanosti. Nacházejí se tu početné kulturní domy a divadla, ve městě sídlí také biskupství plzeňské diecéze. Školství pak zastupují různé střední a vysoké školy, mezi které patří například Západočeská univerzita nebo Lékařská fakulta Univerzity Karlovy.
Současné historické jádro města má pravidelnou síť ulic s obdélníkovým náměstím Republiky uprostřed, jemuž vévodí katedrála sv. Bartoloměje, budovaná od roku 1290.
Město Nová Plzeň bylo založeno na příkaz českého krále Václava II. roku 1295 na soutoku řek Radbuzy, Mže, Úhlavy a Úslavy. Od počátku se stalo důležitým obchodním střediskem na křižovatce cest do Norimberka a Řezna. Rozlohou (ve 14. stol. 20 ha, 290 domů a 3 000 obyvatel) bylo po Praze a Kutné Hoře třetím největším městem v Čechách. V 16. století zde bylo významné působení italských stavitelů. V letech 1599–1600 byla Plzeň dočasně sídlem římského císaře a českého krále Rudolfa II. V období českého stavovského povstání byla Plzeň obléhána a v roce 1618 dobyta vojsky Mansfelda. Konec 17. století je v Plzni spojen s barokem a se jmény stavitele Jakuba Augustona a sochaře Kristiána Widmana. Historické jádro města (půdorysnou strukturou do značné míry totožné s celým původním gotickým městem) bylo v roce 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací.
Plzeňský dukát nese název 40 plzeňských andělíčků. Na reverzní straně se nachází znak města Plzně, na averzní straně je ztvárněn populární andělíček z katedrály sv. Bartoloměje na náměstí Republiky.
Limitovaný náklad 20 000 kusů.