Starodávné české pověsti provázejí každého Čecha již od školních let. Pověsti, mýty a legendy nejsou historicky doložitelné, ale v zápisech lidových vyprávění a bájí kronikáři od Kosmase a Dalimila po Václava Hájka z Libočan se dochovaly dodnes, stejně jako v literárním zpracování Aloise Jiráska ve Starých pověstech českých. Představují nejstarší období českých dějin, období někde mezi 6. až 10. stoletím, až po knížete Bořivoje, prvního historicky doložitelného Přemyslovce. Pověst o Bivoji ze starých pověstí českých má se vší pravděpodobností keltské kořeny. Lingvisté tak usuzují podle keltského bivó, což znamenalo silný. Podobné téma lze vystopovat v keltských tradicích například v Irsku. Bivoj podle pověsti přemohl kance holýma rukama a na zádech ho odnesl na hrad Libušín, kde ho za přihlížení lidu a vladařů proklál oštěpem. Tímto siláckým činem získal srdce a ruku Kazi, sestry kněžny Libuše. Na averzní straně je v centrální kompozici zobrazena postava siláka Bivoje nesoucího na zádech uloveného kance, v částečném opisu nápis Dukát České republiky a krátký vybraný úryvek ze Starých pověstí českých – „Bohové Ti, i Tvé síle žehnali“. Reverzní strany celé dukátové řady jsou složeny z motivů pěticípých hvězd a trojice zemských znaků, ale pro každý dukát v jiném variantním řešení. Trojice českých zemských znaků a kompozice pěticípých hvězd připomíná začlenění České republiky do rodiny evropských národů. Na jednodukátu jsou hvězdy v opisu, uprostřed medaile je trojice zemských znaků vedle sebe, každý v obdélníkovém poli a letopočet emise 2011. Limitovaná emise 1000 kusů.