S šestou replikou z cyklu „Historie českých mincí“ se vypravíte do časů Marie Terezie, která nechala razit grešli.

Aby Marie Terezie proměnila svou zkostnatělou monarchii v moderní velmoc a povzbudila stagnující hospodářství, přišla v 18. století s řadou reforem – od školství po vojenství. A protože stěžejní roli v hospodářství každého státu hrají peníze, bylo třeba reformovat i měnovou soustavu… Když císařovna nastoupila na trůn, okolní panovníci se rozhodli, že si její říši rozeberou. Aby je zahnala, musela zaplatit armádu, a to si vyžádalo všechny drahé kovy, které měla. Když pak chtěla razit nové mince, musela se při tom obejít bez zlata a stříbra, a tak se zrodily grešle – mince vyrobené z mědi. Takovým penězům, které nemají hmotnou hodnotu, se říká kreditní. Latinské slovo „credere“ lze přeložit jako „věřit“, což naznačovalo, že lidem nezbývalo než důvěřovat své panovnici, že si za grešle něco koupí. Lidé zpočátku nebyli dvakrát nadšení – však se také o něčem bezcenném dodnes říká, že to „nestojí ani za zlámanou grešli“. To ale nebylo vše – Marie Terezie šla ještě dál a zavedla také úplně první papírové bankovky… Nakonec se kreditní peníze uchytily a dnes je používá celý svět.

Grešle nese nápis GRESCHL, který vychází z německého slova „Gröschel“ – čili „malý groš“, a také heraldická zvířata, kterým vévodí dvouocasý český lev. Replika, kterou zpracoval akademický sochař Jan Lukáš, je vyražena ze stříbra a pokovena růžovým zlatem tak, aby její vzhled odpovídal historické měděné předloze.

Ražba je vsazena do ilustrovaného prostorového leporela. V nezaměnitelném podání Lucie Seifertové se dozvíte řadu zajímavostí o tom, jak Marie Terezie financovala boj za zachování své říše. Kompletní sedmidílný cyklus replik historických mincí si pak můžete uložit do praktického sběratelského boxu. Emisní náklad jednotlivých replik není limitován.