Vznik Československa

Námětem pětidílné minisérie České mincovny „Vznik Československa“ se stala mozaika událostí, které před rovnými 100 lety vedly k založení společného státu Čechů a Slováků. První zlatý dukát je věnován Washingtonské deklaraci.

V říjnu roku 1918 se první světová válka nezadržitelně chýlila ke konci a Karel I., císař Rakouska Uherska, se zoufale snažil udržet svou hroutící se monarchii pohromadě. Poddaným národům proto nabídl částečnou svobodu – autonomii v rámci federace. Na vyjednávání však bylo příliš pozdě a představitelé zahraničního odboje Čechů a Slováků císaři odpověděli takzvanou Washingtonskou deklarací, ve které vyhlásili svrchovanou a nezávislou Československou republiku. T. G. Masaryk se při její tvorbě inspiroval americkou Deklarací nezávislosti a francouzskou Deklarací práv člověka a občana. Odvolal se na historická práva Čechů a právo na sebeurčení pro Slováky a nastínil podobu i zásady budoucího nového státu. Prohlášení předal ve Washingtonu, D.C., vládě USA a prezidentovi Woodrowu Wilsonovi, který si k jednání s Rakouskem Uherskem přál mít rázný hlas od národních hnutí. Po vydání deklarace 18. října 1918 nezbylo pokořené habsburské monarchii nic jiného než přistoupit na mírové podmínky a uznat právo Čechů a Slováků na svobodu a samostatnost.

Autorem minisérie zlatých dukátů je talentovaný medailér Jiří Hanuš, DiS. Promyšlené výtvarné návrhy jednotlivých ražeb připodobňují vznik Československa k malířskému postupu, kdy umělec přemalovává starý obraz a původní plochu využívá k tomu, aby vytvořil něco zcela nového. Myšlenka prvního dukátu, který je věnován Washingtonské deklaraci, je následující – na metaforické plátno nesoucí habsburský znak (averzní strana) umělec nanáší obvodový dekor historické deklarace a hrubý obrys budoucího Československa (reverzní strana).

Neotřelý „malířský postup“ bude pokračovat na dalších čtyřech dukátech. Celou sérii si můžete uložit do elegantní sběratelské etue, kterou rovněž najdete v nabídce České mincovny.