Vznik Československa

Pětidílná minisérie zlatých dukátů České mincovny nazvaná „Vznik Československa“ se uzavírá. Poslední dílek historické skládanky je věnovaný návratu T. G. Masaryka z exilu zpět do vlasti.

Československo vzniklo 28. října 1918, ale na příjezd svého zakladatele si muselo ještě chvíli počkat. T. G. Masaryk byl zvolen prezidentem 14. listopadu 1918 a na cestu do vlasti se vydal krátce poté – po čtyřleté usilovné práci v zahraničí. Přes Velkou Británii, Francii, Itálii a Rakousko se dostal na území nové republiky a jeho první kroky vedly na vlakové nádraží v Horním Dvořišti. Stanice, která by se dala označit za provinční, ožila čilým ruchem – za zvuků hymny provolávali prezidentovi slávu čeští železničáři, sokolové, legionáři a vládní představitelé. Uvítací řeči se ujal ministr železnic Isidor Zahradník, který byl klíčovou osobností vyhlášení československé samostatnosti. Na příjezd prezidenta čekal také Jan Masaryk, který svého otce přivítal chlebem a solí. Prezident poté pokračoval v cestě do Českých Budějovic, kde pronesl svůj první oficiální projev. Trať tehdy střežily sokolské a legionářské jednotky – ještě počátkem prosince totiž sbory německých dobrovolníků odmítaly připojení k republice a kladly ozbrojený odpor. Přes Veselí nad Lužnicí a Tábor pak vlak s T. G. Masarykem dorazil do Prahy. Na budoucím Wilsonově nádraží prezident osvoboditel vystoupil 21. prosince 1918 a přesedl nikoliv do císařského kočáru, ale do automobilu Laurin & Klement, který označil za „dopravní prostředek nový a demokratický“. Alois Jirásek pronesl projev, z lodžie Národního divadla zazněly fanfáry Smetanovy Libuše a dav nadšených obyvatel prezidenta provázel na Václavské náměstí, Národní třídu, Staroměstské náměstí a do Sněmovní ulice, kde složil prezidentský slib…

Autorem celé minisérie zlatých dukátů je talentovaný medailér Jiří Hanuš, DiS. Promyšlené výtvarné návrhy jednotlivých ražeb připodobňují vznik Československa k malířskému postupu, kdy umělec přemalovává starý obraz a původní plochu využívá k tomu, aby vytvořil něco zcela nového. První dukát minisérie byl věnovaný Washingtonské deklaraci – na metaforické plátno v podobě habsburského orla umělec nanesl dekor historického dokumentu a hrubý obrys budoucího nového státu. V reliéfu druhého dukátu, který připomněl vyhlášení samostatnosti republiky, znak monarchie zcela zanikl a nahradila ho mapa poválečné Evropy s dominantním Československem. V reliéfu třetího dukátu se na této mapě objevil dvouocasý lev v podobě z časů monarchie, který se proměnil na prozatímní státní znak Československa. Na dukátu věnovaném Martinské deklaraci se tento znak dále vyvinul – doplnila ho slovenská heraldika. Pátý dukát vzdává hold hlavnímu strůjci předchozích událostí – umělci, který přemaloval symbol monarchie symbolem republiky. Obrys státního znaku uvozuje koleje vedoucí skrz tunel (averzní strana), což vyjadřuje triumfální návrat T. G. Masaryka (reverzní strana) do vlasti.

Pětici dukátů propojenou nevšedním „malířským postupem“ si můžete uložit do dřevěné sběratelské etue.