V roce 2023 vzdává tradiční Dukátová řada České mincovny hold Přemyslu Otakaru II. Reliéf zlatého desetidukátu připomíná místo jeho posledního odpočinku.

Když byl Přemysl Otakar II. v bitvě na Moravském poli poražen a zajat, nepřátelští vojáci se utrhli ze řetězu. Přestože ho měli ušetřit, ubili a ubodali ho k smrti, a nakonec mu jedním mocným sekem rozpůlili lebku. Nabalzamované tělo českého krále pak bylo vystaveno na veřejnosti, aby nebylo pochyb o tom, že skutečně padl. Jeho ostatky byly mnohokrát přemístěny, jenže vdova Kunhuta ani syn Václav II. pro ně nedokázali zajistit důstojné místo. Až Karel IV., který měl odkaz přemyslovských předků ve velké úctě, nechal svého praděda pohřbít v nové královské hrobce v katedrále svatého Víta. Přemyslovy kosti zde spočinuly pod náhrobní deskou se sochou rytíře ve zbroji, královském rouchu a s korunou na hlavě. Pomník z parléřovské huti tak připomněl, že Přemysl Otakar II. byl nejen velký panovník, ale také vojevůdce, který do bitvy osobně a bez zaváhání vedl těžkou jízdu…

Medailér Mgr. Petr Horák věnoval averzní stranu desetidukátu věrnému vyobrazení královy tumby z boku. Opis uvádí HROBKA PŘEMYSLA OTAKARA II. Doplňkovým motivem je rozeta z kláštera Zlatá Koruna, který král založil. Reverzní strana, jež je společná všem čtyřem ražbám Dukátové řady, pak předkládá panovníkovy relikvie. Jeho rozťatou lebku, pohřební korunu a latinský opis převzatý z tohoto klenotu – HIC SUNT OSSA OTACARI INCLITI REGIS BOHEMIE QUINTI (zde jsou kosti Otakara, slavného pátého českého krále).

Zlatá ražba, jejíž hmotnost činí desetinásobek hmotnosti jednoho dukátu, vychází v nákladu pouhých 100 kusů. Její specifikace jsou inspirovány prvorepublikovými Svatováclavskými dukáty.